čtvrtek 5. února 2009

Sanur


Protože je dost hloupý jet na Bali a vrátit se bílá (to jsem bohužel podle fotek pořád), šla jsem se s přestávkou několika dní dvakrát vyvalit na pláž do Sanuru. Sanur je město jen pár kilometrů východně od Denpasaru, i když po cestě tam stejně nepoznáte, kde jaké město končí a začíná. Podstatné je, že pláže v Sanuru jsou pěkné a čisté, moře klidné a já měla i to štěstí, že tam nebyla skoro ani noha. Vlastně jednu menší nevýhodu to mělo, že nás tam bule bylo málo. Byla totiž větší šance, že se na vás nalepí nějaká rádoby masérka a nabízela svoje služby pod širým nebem na provizorním lehátku. Tady na Bali mají zajímavé taktiky na lovení zákazníků. Začne se už známým „Hello Miss“ (na Bali aspoň vědí, že existuje mužský i ženský rod), pak se pokračuje „How are you?“, vše vypadá ještě nevinně, vypadá to, že si s vámi chtějí jen procvičit angličtinu…a pak to začne „Massage?“, „Cheap“ a tak podobně. V lepším případě vás paní nechá za chvilku na pokoji. V tom horším, jak jsem viděla, jde za vámi ještě několik metrů s další ještě zaručeně levnější nabídkou.
No ale zpátky k válení se u moře…já bych vám to ani nevyprávěla (co je na opalování se, že jo), ale ono to moje počínání na pláži má totiž vliv na další aktivity na Bali.
No prostě jsem se opalovala přes poledne, zašla na oběd (to jsem musela hledat hodně dlouho celkem levnou restauraci) a zase se znovu rozvalila na pláži. Výsledek bylo totálně spálené tělo, jak už asi předpokládáte…jen já to nečekala. Kupodivu jsem se ale ani pár dní po tomto výkonu nesloupala. Tak už aspoň víte, proč druhá várka opalování přišla až po několika dnech, respektive den před odjezdem, aby to ještě bylo čerstvé:-)
Do Sanuru mě vždycky hodil Honza a nazpátek jsem si vzala bemo (angkot). Na Bali jsem tedy kromě příjezdu a odjezdu jela jen dvakrát hromadnou dopravou.

Žádné komentáře: