Pozdě večer jsme v Makassaru, městě na jižním pobřeží ostrova Sulawesi (Celebes). Hotelovými auty jedeme po téměř prázdné dálnici do centra města. Ještě není ani deset hodin večer, ale v ulicích je liduprázdno. A taky tma. Časté odstávky elektřiny jsou na Sulawesi zřejmě běžné, jak se později přesvědčujeme i v Rantepau. V našem, jednoznačně zatím nejlepším hotelu, ale všechno funguje jak má. Dokonce hotelová restaurace má otevřeno nonstop. Toho ale nikdo z nás nevyužívá, jsme z toho celodenního cestování utahaní jak psi.
Ráno nás čeká bohatá snídaně a po ní pro najatý autobus, který nás z přímořského Makassaru zaveze víc na sever, do horské oblasti, kde žije kmen Toraja.
Už za Makassarem zjišťuju, jak je tu všechno jiné. Úplně jiná Indonésie. Největší změnou jsou dřevěné domy na kůlech se zrezivělými plechovými střechami. Do prvního patra vedou velké dřevěné schody na přední nebo boční straně domu. Některé domy už prodělaly přestavbu a kůly v přízemí se schovaly za zdi. Naprostou většinu střech domů pak zdobí „růžky“ ve tvaru V.
Země je vyprahlá, šedivá. Spolu s plechovými střechami domů dělá dojem chudoby.
Hned za Makassarem se rovina na chvíli střídá s nízkým pohořím připomínajícím rozviklané zuby. Zbytek první poloviny naší cesty, která končí ve městě Pare Pare na západním pobřeží, pak vede přes nížinnou oblast, téměř neustále kolem moře. V Pare Pare obědváme v restauraci s vyhlídkou na město a záliv. Město z té výšky nevypadá o moc líp než vesnice, kterými jsme projížděli. Zrezivělé vlnité plechy nechybí ani tady.
Od Pare Pare už jen stoupáme. Pomalu se blížíme k horské oblasti, která je domovem Torajů. Přestože měla cesta trvat osm hodin, díky přes hodinu trvající zastávce na oběd, se nám protáhla. Ještě za světla přijíždíme ke vstupní bráně do Tana Toraja, okresu v severní části provincie Jižní Sulawesi. Už samotná brána je v torajském stylu. Na střeše moderní bíle zděné stavby se tyčí tradiční dřevěný torajský dům.
Už za tmy vjíždíme do městečka Rantepao, správního centra okresu Tana Toraja a výchozího bodu všech turistů dychtivých po poznání torajské kultury. Na tři noci se ubytováváme v příjemném hotýlku v torajském stylu v centru města, hned naproti kostelu. Hned první večer, stejně jako ty následující vypadává elektřina, ale náš hotel má naštěstí generátor, takže po tmě nezůstáváme.
Žádné komentáře:
Okomentovat