sobota 29. listopadu 2014

V Perthu


Comeback po roce totální ignorace vlastního blogu je tady. Že by u protinožců neměli internet nebo bych měla neco lepšího na práci? Možná...

Píšu z Bali, tečou ze mě čůrky potu a vzpomínám na příjemný klima v Austrálii. Ono se to má totiž takhle. Po tom, co jsem se minulý rok v létě vrátila po necelých třech týdnech ze Severního teritoria, netrvalo snad ani dva měsíce a už jsem nohama stála na australské půdě znova. Tentokrát ve státě Západní Austrálie, ve městě Perth. A nešlo jen o krátký výlet.
Nebudu vám tady bulíkovat, že jsem cestovala tam a tam a zažila děsný adventure s  krokodýlama a žralokama. Já jsem totiž kromě Perthu (včetně pár klokanů, koal a švábů, a pak trošku z Nového Jižního Walesu) viděla kulový, ale i to stálo za to.
Proč teda obtěžovat, když ani není s čím? Já jsem totiž nabyla dojmu, že vám (možná aspoň někomu, kdo si tu rád čte) a samotnému blogu to tak nějak dlužím. Taky je trochu smutný koukat na datum posledního příspěvku.
Takže, žádná cestovatelská příručka se nekoná, zato se to tady bude hemžit přihlouplýma kulturníma poznatkama typu Hloupý Honza šel na zkušenou.

Eukaliptus

Perth je hlavním městem nejrozlehlejšího australského státu, Západní Austrálie. Ve srovnání s takovým Sydney nebo Melbourne je to docela prcek (má "jen" zhruba 2 miliony obyvatel), ale nezaznamenala jsem u sebe žádný problém říkat mu "city"...asi i proto, že sami Australani takto označují kde co. K Perthu se váže pár zajímavých (a tak trochu depresivně působících) faktů. Například to, že jde o nejizolovanější hlavní město na světě (přes 2 tisíce km od hlavního města Jižní Austrálie, Adelaide..."ježiš, co to bylo za nápad jet kamsi do prčic") a třetí největrnější hlavní město světa (můžu potvrdit, občas to nadzvedává sukně nebo zavalí pískem). Další fakt, negativní spíš jen pro "chudší" zahraniční turisty, je ten, že Perth se označuje jako nejdražší australské město. 
Sice se nechci pouštět do fabulací, ale myslím, že toto je relativní pojem. Něco vás tu opravdu stojí víc, něco je srovnatelné s jinými městy a něco dokonce stojí míň. 
Zajímavé ale je, jak se na tuto pozici Perth dostal. Za poslední dekádu totiž výrazně posílila ekonomika státu díky těžebnímu průmyslu. Perth je základnou pro obří společnosti, které po celém státě těží železo a jiné (nejen) kovy.
V podstatě jakákoliv práce v dolech vám přinese na australské poměry hodně slušné peníze. A to poznali i v Perthu, takže se ceny začaly přizpůsobovat těmto příjmům. 
K tomuto se váže pojem FIFO (worker), který sice zřejmě není jen specialitou Západní Austrálie a nepoužívá se jen v tomto průmyslu, ale snad každý desátý v Perthu se takto označuje. FIFO je zkratka pro pojem "fly in fly out", který odkazuje na způsob zaměstnávání osob v odlehlých oblastech jako jsou právě doly. Zaměstnanci se dostávají za prací letecky a zůstavají po dobu několika týdnů, kdy nepřetržitě pracují (běžně 12 hodin denně) a následně dostanou delší volno, kdy se zase vrací domů.

Perth se nachází na soutoku řek Swan a Canning, a jeho vzdálenější residenční čtvrti se pak táhnou podél pobřeží s mnoha plážemi oblíbenými nejen mezi místními. Obyvatelé Perthu si místních pláží hodně cení, a kolikrát jsou označované jako jedny z nejlepších v celé Austrálii, ne-li dokonce na světě. To bych ale brala s rezervou...pláže jsou sice čisté s krásnou tyrkysovou vodou, ale taky trochu nudné, protože jsou široké a dlouhé kam až člověk dohlédne, v podstatě žádná zeleň a stín, kam by se člověk před ozonovou dírou schoval a dost tam fouká (občas tak není jen písek pod váma ale i navátý na vás). Výhoda je zase v tom, že když už se v létě žene celé město na pláž, tak místa je pro všechny dost a dost.
Pokud chce člověk vypadnout na víkend z města, jednou z možností je přírodní rezervace na ostrově Rottnest. Dostanete se na něj trajektem i za necelou hodinu a můžete zůstat jen pár hodin nebo i několik dní, protože na ostrově je ubytování. Já jsem na Rottnest bohužel za celou dobu v Perthu nebyla, což byla velká chyba, protože jedni z obyvatel ostrova jsou malí vačnatci quokka, kteří si rozhodně zaslouží být v top 10 nejroztomilejších zvířat na světě. Kromě tohoto ostrova je najdete už jen na několika dalších místech v Západní Austrálii, jinde už se nevyskytují.

Když chcete vyrazit třeba jen tak na piknik poblíž CBD, pak Kings Park je to pravé. Moc pěkný a rozlehlý park s botanickou zahradou, který je pěšky jen pár minut z hlavní třídy s mrakodrapy, nabízí díky své poloze na kopci úžasný pohled nejen na CBD a obě řeky. Občas se tu konají různé open air akce a v létě i kino.




Moje další oblíbené místo, které je ale drobet z ruky a je potřeba tam jet vlakem, je Fremantle. Bohužel to není jenom moje oblíbené místo (a není divu), takže o víkendu je tam trochu moc živo. Fremantle je přístavní město nedaleko samotného Perthu. On se na mapě jeví jako součást Perthu, stejně jako jiné "city" na něj nalepené a tak možná pro czince působí spíš jako jedna z městskýh čtvrtí.
Fremantle je nejstarším osídlením bílých přistěhovalců kolem řeky Swan, a tak tu  najdete nějaké ty pozůstatky z "dávných dob" (mluvíme o první polovině 19. století). Fremantle je prostě takové to fajn místo, kam chcete vyrazit na brunch nebo oběd, nakoupit na farmářských trzích, fandit místnímu fotbalovému klubu nebo mrknout v přístavu na lodě, které vy nikdy mít nebudete.

 
Pláž North Cottesloe

Vzhledem k tomu, že v Indonésii jsou místní tak nějak od sebe téměř neodlišitelní, protože prostě vyadají všichni skoro stejně, naprostá většina nosí stejné oblečení, jezdí na stejných skútrech apod, byl pro mě Perth vítanou změnou...Teda až na to, že přinejmenším polovina města se na jaře a v létě obléká jako turisti na Bali (což vlastně ta polovina Perthu je). Kravaťáci, hipsteři, transvestiti a jiné sorty jsou tu ale v hojném množství taky. Gym junkies, foodies, coffee lovers, surfers, yoga lovers a tak dále. To mi připomíná...
Bylo to zhruba před rokem, počasí už bylo letní a tak kabáty a bundy šly dolů a dámy v CBD se začaly ukazovat v trendových šatech v retro stylu 50. a 60. let a já si připadala jak úchyl, protože čím hezčí paní nebo slečna a kreativnější šaty, tím víc jsem na ni zírala. A pak jednoho dne ráno koukám, že každá druhá má na vlasech nalepený nějaký míň či víc prapodivný klobouček...teda tady mají fakt styl, jsem si říkala...dokud jsem nezjistila, že v Melbourne jsou právě dostihy, a to je celonárodní sláva, takže je fuk jestli na dostihy koukáte z tribuny nebo na obří obrazovce tisíce kilometrů dál, prostě budete za dámu v každém případě.

Zato mezi domorodým obyvatelstem žijícím v Perthu se bohužel moc dam nenajde. Hlavně ve vyhlášené čtvrti Northbridge plné nočních klubů a barů jen pár minut pěšky od CBD se ve dne v noci potulují aboriginci (někteří pod vlivem) a z kolem jdoucích se snaží dostat aspoň pár dolarů nebo cigarety. Pokud se jejich prosba nesetká s pochopením, můžete očekávat všelijaké komentáře, za které by se ani pan Zeman nemusel stydět. Jedna paní mi dokonce vzala obyčejnou plastovou žabku a nechtěla vrátit...nepamatuju, kdy jsem se naposledy musela prát s ženskou. 
Perth byl fajn, ale když jsem viděla Sydney...

2 komentáře:

Život na Bali řekl(a)...

A cos tam dělala, pracovala? Jako co? Za kolik? A jak jsi to udělala s vízem? :-)

Katka Kulhánková řekl(a)...

Napis mi email. adresu (napisu vic tam) a s kterym z vas dvou z Zivot na Bali mam tu cest :)