čtvrtek 10. prosince 2009

Třetí den na Bali, 17.11.2009


Dopoledne je určené světským radovánkám – nákupům (v Ubudu je nakupování opravdu jedna radost) a odpočinku. Pěkně jsem si pospala a až kolem desáté vyrazila do města, respektive ke křižovatce, kde končí ulice s naším hotelem. Vyměním peníze a po cestě zpět se stavím v několika možná ze stovky obchůdků s oblečením a suvenýry. Ještě ke směnárně dorazím relativně suchá, ale zpáteční cesta je peklo. To už ze mě jen v jednom kuse lije. Je hrozné horko a vlhko. Obdivuju ty, co toho za to dopoledne prošli mnohem víc. Mně stačí pár obchodů a rychle se vracím do hotelu, podruhé se osprchovat.
Po poledni vyrážíme k chrámu s posvátnou vodou, Pura Tirta Empul. Mírně v kopcích mezi stromy je chrámový komplex s několika kamennými bazény s vodou, které hinduistům slouží pro rituální očistu, než jdou obětovat bohům. V kopci nad komplexem stojí moderní vila bývalého indonéského prezidenta Sukarna. V komplexu je i kromě turistů poměrně hodně lidí. Jsou to Balijci, kteří se přišli smočit a obětovat bohům. Při odchodu z chrámu je člověk, stejně jako na jiných významných turistických místech, nucen projít kroutícími se uličkami tržiště se suvenýry.
Další zastávkou je chrámový komplex Taman Ayun ve městečku Mengwi, východně od hlavního města Denpasaru. Původně stál na místě jen královský chrám, postupem času ale bylo kolem něj vystavěno několik menších veřejných chrámů. Před hlavním královským chrámem, do nějž není povolen vstup, jsou dvě velká nádvoří s posekaným trávníkem. Celé to působí velmi příjemně a klidně. Celý chrámový komplex je pak obehnán vodním příkopem.
V Taman Ayun se zdržíme jen chviličku, abychom včas stihli západ slunce nad jedním z nejpůsobivějších balijských chrámů, Tanah Lot.
Tanah lot se nachází na pobřeží, východně od Denpasaru. Opět jde o komplex několika chrámů, které jsou rozesety na větší ploše. Nejznámější z těchto chrámů stojí na skalnatém ostrůvku, který vybíhá do moře. Za odlivu je možné dostat se na tento ostrůvek. V
Tanah Lot jsou ale i další fotogenické chrámy, které stojí na skalnatém pobřeží. I když není turistická sezóna, je tu narváno. Všude se proplétají cizinci s foťáky. Nebaví mě být součástí tohohle mumraje, tak si rychle něco vyfotím a jdu si sednout do warungu na džus. Západ slunce nad Tanah Lot jsem sice ještě neviděla, ale už jsem tu předtím jednou byla a západy slunce jsem viděla i na jiných podobných místech, tak mi nic neuteče.

1 komentář:

L.O.N. řekl(a)...

Jak to děláš, že to tak stíháš - já jsem se v psaní ještě nedostal z hotelu v Jogje a Ty už končíš Bali...