Na závěr ročního studia v Indonésii bylo na 6.-8. května uspořádáno v Jakartě setkání studentů programu Darmasiswa. Tentokrát jsme ale nespali jako sardinky v chatách s palandami v zábavním centru na okraji města. Tentokrát jsme se stali hosty luxusního hotelu Sahid Jaya v centru města, které je plné mrakodrapů. Ve srovnání s dřevěnými chatkami, kde jsme se tísnili na začátku minulého září, opravdu o luxus šlo, ale jen zdánlivý. Zřejmě se ani takovým zařízením v centru města nevyhýbají takové nepříjemné skutečnosti, jako jsou švábi a mravenci či nevyužívaná patra bez hostů, která působí téměř hororově. Na druhou stranu, za sebe musím vyjádřit velkou spokojenost, která pramení především z toho, že jsem se nakonec ocitla v pokoji určeném pro tři darmasiswáky úplně sama. To totiž v důsledku znamenalo žádné čekání před krásnou čistou evropskou koupelnou s vanou a horkou vodou (nejdřív jsem se horké lázni z přesvědčení bránila, ale po první noci, kdy se mi nedařilo ztlumit klimatizaci a ráno jsem se probudila téměř podchlazená, byla jsem donucena těchto služeb využít), žádné hádky kvůli televizi, která nabízela 15 programů včetně CNN a HBO, kafe a čaj v jakoukoliv denní či noční dobu díky každodennímu doplňování zásob a rychlovazné konvici na pokoji a další výhody, které je ale lepší neuvádět.
Vzhledem k tomu, že připravený program na ony tři dny byl většinou mírně řečeno nepříliš zajímavý, zmíním jen pár postřehů.
V Jakartě je vedro, dusno, vlhko, smog, prach! Pro člověka, kterému je často horko i v Bandungu (podle Indonésanů je tam zima) a na aklimatizaci v Jogje potřebuje minimálně jeden den, je Jakarta místo naprosto nevhodné k životu.
Přesto, že jsme hosty hotelu a snídáme jako rádžové co hrdlo ráčí v místním konferenčním sále, oběd a večeře se většinou podává ve vystydlé podobě v krabicích s plastovou lžící v odlehlejší budově hotelu, v místnosti podobné třídě, s židlemi nápadně připomínajícími ty školní.
I přesto, že zdaleka nepřijeli všichni studenti, pro přepravu z hotelu na jiná místa využíváme osmi autobusů, které jsou tedy poloprázdné.
Při cestě z odlehlé části Jakarty zpět do hotelu náš autobus prudce brzdí a slečna průvodkyně, která právě stojí v přední části, padá zřejmě hlavou kamsi dopředu do míst vedle řidiče, možná přímo na obrovské přední sklo a ještě dlouho se z toho nemůže vzpamatovat. Snad neskončila v nemocnici.
Slavnostní večeře u guvernéra Jakarty se obešla i bez jeho přítomnosti.
Závěrečného posledního programu setkání se účastní i ministr školství, který nezapomene zmínit nade vše jasnou souvislost mezi ročním studiem v Jakartě a prezidentským postem jistého Baracka Obamy.
Žádné komentáře:
Okomentovat